Mluvte s dětmi! Nastavte si pravidla, kam smějí a nesmějí, kde mohou skákat, hlášení odchodu, jak se chovat, pokud se ztratí, atd. Včetně důsledků, co se stane, pokud tato pravidla poruší. Diskuze ideálně může zahrnovat názor dětí – co ony sami považují za nebezpečné, jaká pravidla by samy zavedly, na co se ve vodě cítí a na co ne…
Naučte děti, co znamená jaká hloubka vody v závislosti na jejich konstituci (mám po ramena, stačím na špičkách, musím šlapat vodu). Jsou-li u bazénu napsány číselné údaje o hloubce, naučte je děti. U svažujících se bazénů najděte orientační body (schůdky, skluzavky) a mějte přitom na paměti uklouznutí či ztrátu pozornosti dětí.
I dobrý plavec se může dostat do problémů, když se ho chytí tonoucí. Naučte děti, jak se vyprostit, když se jich někdo chytí. U dobrých plavců je nejsnazší pravidlo potopit se pod vodu (tam tonoucí instinktivně nechce) a zároveň tonoucího odstrčit, následně zavolat pomoc. Ani děti by se (pokud mají jinou možnost) neměly “věšet” na cizí plavce.
Děti by měly vědět, že mají být pod dozorem dospělého. Ten musí být výslovně určen (když “dávají pozor všichni, nehlídá nikdo”). Děti ho mohou upozornit, pokud vidí, že nedává dostatečně pozor. Buďte si vědomi narušení vlastní pozornosti – telefonem, hudbou, rozhovorem…
Platí pro plavce, ale i dozor – člověk neudrží plnou pozornost déle než pár desítek minut. I to je důvod, proč plavčíci často rotují.
Dozor předejte jen osobě, které plně důvěřujete a s výslovnou dohodou. Sebelepší plavčík, který má na starost celý bazén/pláž, na vaše děti nikdy nedohlédne tak dokonale, jako vy, kteří navíc znáte jejich schopnosti a stav.
Pořádná záchranná vesta je bezpečnější než plavecký kruh, křidélka či jiné nafukovací pomůcky. Ty mohou prasknout, či z nich může dítě vypadnout nebo se převrátit obličejem do vody. Žádná vesta však nenahradí vaši plnou pozornost!
Vysvětlete dětem, jak vypadá topící se člověk, co vše se může ve vodě stát, proč nikdy neskáčeme neznámé vody a další bezpečnostní zásady. Vzbuďte u nich zdravý respekt, nikoliv přílišný strach!
Některé fráze naznačují, že se dítě chystá provést něco nového, nečekaného, možná i nebezpečného. Mluvte s nimi o zbytečných hloupostech, mějte pravidla pro zkoušení nových věcí (nejprve řeknu, k čemu se chystám).
Učte své děti neprodleně hlásit nebezpečné či jen nejasné situace. Vysvětlujte, že žádné porušení pravidel není nikdy tak závažné, jako možné následky, když se mlčí. Pokud vidí i někoho neznámého v problémech, musejí dát vědět důvěryhodnému dospělému. Některé děti si s oblibou hrají pod vodou. Můžete si stanovit pravidlo 5 vteřin, při kterých čekáme, zda se dotyčný vynoří k nádechu a zkontrolujeme, zda má situaci pod kontrolou. Když nevím, hlásím!
Nejste-li si naprosto jisti, vlezte vždy do vody první. Hloubka, síla proudu, atd. se “na suchu” může zdát zavádějící. I voda, ve které jste byli včera, může být dnes jiná, či v ní mohou být na dně nové předměty.
Na plavkách i doplňcích můžete ocenit výrazné barvy. Ty jsou lépe vidět pod vodou i v davu lidí a usnadní vám orientaci.
Částečně převzato a přeloženo z: https://www.mother.ly/news/this-drowning-investigators-post-about-water-safety-is-going-viral