Články autora

Linda Kolaříková

7.10. 2021

Dimovi zvířecí kamarádi II: Tučňáci skalní

Tučňák skalní (latinsky Eudyptes chrysocome) je menší druh tučňáka typický svou výraznou chocholkou.  Ta je okolo očí zlatavá z dlouhých pírek a uprostřed čela černá a vztyčená. Mají mohutný červenohnědý zobák. Při komunikaci mezi sebou, s mláďaty i okolím používají široký hlasový rejstřík. Žijí na jižní polokouli na subantarktických ostrovech u jižních částí Chile a Argentiny, Falklandských ostrovech, na Ostrovech prince Edwarda jihovýchodně od jihu...

21.9. 2021

Dimovi zvířecí kamarádi I.: TUČŇÁK BRÝLOVÝ

Tučňák brýlový Dim se při svých plaveckých dobrodružstvích seznamuje se zvířaty skutečně žijícími v jižní Africe. Postupně je vám všechny představíme. Tučňáci brýloví (latinsky zvaní Spheniscus demersus), jsou středně velcí tučňáci žijící na pobřeží jižní Afriky a okolních ostrovech. Průměrně dorůstá okolo 60 cm a váží kolem tří kil. Samičky jsou drobnější než samci. Nebezpeční pro ně mohou být...

20.7. 2021

Desatero bezpečnosti s dětmi u vody

Bezpečnostní instruktáž Mluvte s dětmi! Nastavte si pravidla, kam smějí a nesmějí, kde mohou skákat, hlášení odchodu, jak se chovat, pokud se ztratí, atd. Včetně důsledků, co se stane, pokud tato pravidla poruší. Diskuze ideálně může zahrnovat názor dětí – co ony sami považují za nebezpečné, jaká pravidla by samy zavedly, na co se ve vodě cítí a na co...

14.7. 2021

První pomoc tonoucímu: KPR

Co nikdo nechce zažít, ale je extrémně důležité umět? Kardiopulmonární resuscitaci (KPR) tedy nepřímou srdeční masáž, případně i plicní ventilaci. Její výuka je součástí asi každého kurzu první pomoci, ale opakování není nikdy na škodu. V tak extrémně vypjaté situaci je vhodné „jet na autopilota“ v naučeném režimu, než dlouze přemýšlet, co a jak. Přinášíme proto pár tipů k zapamatování: VLASTNÍ BEZPEČÍ...

10.7. 2021

Mýty o tonoucích

Jako vodní záchranářka jsem narazila na dva velké mýty spojené s bezpečností u vody: 1) Plavčíci se chlubí počtem zachráněných tonoucích Ne, nebo aspoň ne ti rozumní. Topení je totiž většinou až poslední fází, následující po vyčerpaném plavci v ohrožení. V ideálním případě proto nemá dozorující osoba – ať už plavčík, rodič či třeba učitel – vůbec připustit, aby vypjatá situace...